odborné články

Jak komunikovat s Evropskou unií jako řadový občan?

Většina demokracií a také Evropská unie je založená na principu zastupitelské demokracie. Občané volí a tak si vybírají své zástupce, kteří je budou zastupovat na místní, regionální a národní úrovni v parlamentu a také v evropském parlamentu. Nedílnou součástí demokratického života je dnes v EU stejně jako v evropských zemích princip participativní demokracie - tedy možnost veřejnosti účastnit se na rozhodování, diskuse sobčanskou společností.

Evropská unie komunikuje s veřejností a zainteresovanými skupinami především následujícími způsoby. Jsou to základní možnosti, jak se mohou občané a občanská společnost zapojit do rozhodování v EU a jak mohou ovlivnit evropskou politiku:

Právo občana vědět a jak jej uplatňovat v praxi

Právo vědět - Právo na informace

Ve společnosti, která si na svobodnou jen hraje, leží na všem, co se vaří v kuchyni mocných, těžká poklička. Jen málo zasvěcenců má právo ji občas zvednout a zamíchat často nevábnou směs, kterou jsou krmeni kmáni v podhradí. Právo vědět znamená právo každého strávníka znát, co se na něj připravuje. Občanská společnost je společností bez pokličky.

Ať už vám vadí plány na výstavbu nového supermarketu nebo podezíráte svého starostu z korupce, chcete-li s tím něco dělat, neobejdete se bez informací. Můžete pročítat články z tisku, hledat na internetu … nebo se zeptat na úřadě, ministerstvu, obci či jiném orgánu státní správy a samosprávy. Právo vědět je předpokladem jakékoliv diskuse o občanské společnosti.

V České republice, stejně jako v jiných demokratických zemích, existují dva přístupy, jak úřady informují veřejnost:

  • zajištěním práva občana na odpověď dotazovaného úřadu,
  • samostatnou informační a publikační činností úřadů.

Chcete-li se tedy na cokoliv ptát úřadů, platí následující zásady:

Esej o povaze občanské společnosti a jejímu vztahu k politice

OBČANSKÁ SPOLEČNOST V DEVADESÁTÝCH LETECH

autor: Jiří Pehe

Deset let po pádu komunistického systému je v České republice možné mluvit o tom, že se podařilo vytvořit fungující demokratický systém ale nikoliv ještě plně fungující demokracii, tak jak ji známe z vyspělých demokracií. Po pádu totalitního systému bylo poměrně snadné vytvořit systém demokratických institucí a mechanismů. Stačilo, koneckonců, částečně navázat na demokratické tradice předválečného Československa nebo se nechat inspirovat zkušenostmi demokracií na Západ od našich hranic.

Demokracie je ale mnohem více než pouhý systém pravidel a mechanismů. Je založena také na mimoinstitucionálních kvalitách, jakými jsou například osvojené vzorce demokratického chování. Jejich rozvoj je často záležitostí několika generací. Demokracie je také synonymem právního státu. Fungování právního státu pak opět závisí nejenom na institucích a mechanismech, včetně kvalitních zákonů, ale také na mimoinstitucionálních kvalitách, jakou jsou například úcta k právu a právní vědomí.

Česká společnost po komunismu - analýza společnosti

Česká občanská společnost 2004: po 15 letech rozvoje

Zdroj: Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS)
Autor: Tereza Vajdová

 

Česká občanská společnost je po 15 letech rozvoje aktivní, ambiciózní a různorodá, ale stále čelí problémům. Může se pochlubit mnoha silnými stránkami – silnou základnou občanů, úspěšným působením neziskových organizací v oblasti ochrany přírody, celkově pozitivním vztahem s veřejnou správou a každodenní praxí mnoha neziskových organizací. Jako klíčové problémy analýza identifikovala témata veřejné vykazatelnosti a interního řízení organizací. Přináší mnoho nových poznatků, které mohou zpochybnit tradiční názory na občanskou společnost v ČR.

Syndikovat obsah